Východní Čechy na výlet: tipy na místa, která stojí za objevení

Orlické hory a Deštné v Orlických horách

Orlické hory patří k oblastem, kam se turisté z východních Čech vracejí znovu a znovu, protože nabízejí kombinaci klidné přírody, mírně zvlněných hřebenů a vesnic, které si zachovaly podhorský ráz bez přílišného cestovního ruchu. Oproti Krkonoším jsou Orlické hory méně frekventované, přesto si dokážou poradit s nároky náročnějších turistů i rodin s dětmi, které hledají nenáročné procházky s výhledy do krajiny. Centrem oblasti je Deštné v Orlických horách, obec, která funguje jako výchozí bod pro většinu pěších i cyklistických výletů v této části pohoří.

Deštné samotné je malebnou horskou obcí obklopenou lesy a loukami, kde se v zimě probouzí lyžařský areál a v létě naopak ožívají turistické stezky vedoucí do okolních kopců. Z obce se dá vyrazit na výlet směrem na Šerlich, jedno z nejznámějších turistických rozcestí v Orlických horách, odkud pokračuje hřebenová cesta dál k česko-polské hranici. Trasa je vhodná i pro méně zdatné turisty, protože převýšení není nijak dramatické a cesta vede převážně lesem s pravidelnými výhledy na okolní vrcholky.

Nedaleko od Deštného se nachází i rozhledna Anenský vrch, která patří mezi oblíbené cíle jednodenních výletů. Z jejího ochozu je za jasného počasí vidět nejen většina Orlických hor, ale i vzdálenější Krkonoše a část polského území. Výstup na rozhlednu není nijak náročný a zvládnou ho i rodiny s menšími dětmi, což z něj dělá ideální tip pro výlet v rámci jednoho dne stráveného ve východních Čechách.

Milovníci historie by neměli vynechat zastávku u pozůstatků opevnění z předválečného období, kterých je v Orlických horách poměrně hodně. Bunkry a pevnůstky dotvářejí charakter krajiny a připomínají dobu, kdy tato oblast hrála strategickou roli při ochraně československé hranice. Některé z objektů jsou dnes zpřístupněny veřejnosti a nabízejí zajímavý pohled do minulosti regionu.

Pro cykloturisty jsou Orlické hory rovněž vhodnou volbou, protože síť značených tras umožňuje plánovat výlety různé obtížnosti, od nenáročných vyjížděk po údolích až po náročnější hřebenové trasy s výraznými převýšeními. Oblast kolem Deštného nabízí dostatek možností ubytování i občerstvení, takže je snadné zde strávit i víkendový pobyt spojený s poznáváním širšího okolí.

Celkově je oblast Orlických hor s centrem v Deštném ukázkou toho, jak lze ve východních Čechách strávit výlet plný přírody, klidu a mírné fyzické aktivity, aniž by bylo nutné cestovat do vzdálenějších a frekventovanějších pohoří. Právě tato kombinace dostupnosti, nenáročnosti a autentické horské atmosféry dělá z Deštného a jeho okolí jeden z nejčastěji doporučovaných tipů na výlet v regionu.

Kuks a barokní špitál s galerií

Kuks na Trutnovsku patří mezi místa, kde se barokní nádhera snoubí s pochmurnou připomínkou pomíjivosti lidského života, a právě tahle kombinace dělá z areálu jeden z nejpůsobivějších cílů výletu do východních Čech. Komplex nechal na začátku 18. století vybudovat hrabě František Antonín Špork, výstřední šlechtic, mecenáš umění a svérázná osobnost tehdejší aristokratické společnosti, který se rozhodl vytvořit nejen lázeňské město, ale především špitál pro staré a nemocné poddané. Lázně, které kdysi přitahovaly bohatou klientelu z celé Evropy, postupně zanikly po ničivé povodni, ale barokní špitál s kostelem Nejsvětější Trojice se dochoval dodnes a tvoří dominantu celého areálu.

Nejznámějším uměleckým pokladem Kuksu je soubor monumentálních soch Matyáše Bernarda Brauna, které zdobí průčelí špitálu a okolní terasy. Alegorie Ctností a Neřestí, vytesané s neuvěřitelnou expresivitou a dramatickým napětím, patří k vrcholům středoevropského barokního sochařství. Braunovy sochy nejsou jen estetickou ozdobou, ale nesou hluboký filozofický a morální podtext – kontrast mezi ctnostmi jako Moudrost nebo Štědrost a neřestmi jako Lakomství či Hereze měl obyvatelům špitálu i návštěvníkům připomínat pomíjivost světského života a důležitost duchovních hodnot.

Kdo zavítá do špitálního areálu, neměl by vynechat ani galerii, která dnes sídlí v prostorách bývalého hraběcího sídla a nabízí expozice věnované historii Kuksu, osobnosti Františka Antonína Šporka i tvorbě Matyáše Brauna. Výstavní prostory doplňují také díla dalších umělců, kteří s tímto místem byli spjati, a návštěvníci zde najdou cenné informace o tom, jak barokní lázeňské město fungovalo, jaký byl každodenní život ve špitálu a proč se Kuks stal vyhledávaným centrem společenského a kulturního dění své doby.

Nedaleko od hlavního areálu stojí za zmínku i tajemný Braunův Betlém, skalní reliéfy vytesané přímo do pískovcových skal v okolním lese. Tato unikátní galerie pod širým nebem zobrazuje biblické i alegorické výjevy a procházka k ní je příjemným doplněním prohlídky samotného špitálu. Cesta lesem navíc nabízí klidné zákoutí vzdálené od turistického ruchu, což ocení především ti, kdo hledají při výletě i trochu meditativní atmosféry.

Kuks je ideálním cílem pro celodenní výlet, protože okolí nabízí další zajímavosti – od malebné krajiny podél Labe až po blízký Hospital Kuks s kostelem, kde se pravidelně konají kulturní akce, koncerty a komentované prohlídky. Pro milovníky historie, architektury i umění představuje tohle místo jedinečnou kombinaci, která ukazuje, jak barokní mecenášství dokázalo propojit péči o potřebné s touhou po nadčasovém uměleckém odkazu.

Krkonoše od Dvora Králové po Pec

Dvůr Králové nad Labem je přirozenou bránou, kterou se dá do Krkonoš vstoupit úplně jiným tempem, než jaké nabízejí přeplněná střediska pod hlavním hřebenem. Kdo sem zavítá, obvykle nejprve zamíří do Safari Parku, jednoho z nejznámějších zoologických areálů ve střední Evropě, proslulého chovem afrických kopytníků a nosorožců. I pro ty, kteří zoologické zahrady příliš nevyhledávají, je procházka rozlehlým parkem příjemným rozcvičením před náročnější túrou dál na sever. Samotné město navíc stojí za pomalejší prohlídku – secesní domy na náměstí, zámek s expozicí a klidné nábřeží Labe dávají tušit, že Dvůr Králové nebyl odjakživa jen výchozím bodem pro turisty, ale samostatně žijícím městem s vlastní historií textilního průmyslu.

Cesta z Dvora Králové směrem k horám vede přes malebnou krajinu podkrkonošského podhůří, kde se střídají louky, remízky a drobné vesničky s roubenými staveními. Mnozí výletníci se zastaví ve Vrchlabí, které je dnes především administrativním centrem Krkonošského národního parku. Právě zde sídlí Správa KRNAP a návštěvnické centrum, kde je možné získat aktuální informace o stavu cest, uzavírkách v nejvyšších partiích hor nebo o aktuálních omezeních kvůli ochraně tetřeva hlušce. Vrchlabí samo o sobě nabízí i krásně opravené centrum s podloubím a zámek, ve kterém dnes sídlí muzeum. Odtud se dá pokračovat buď directně k Černé hoře, nebo oklikou přes Herlíkovice a Bedřichov, kde je oblíbené lanovkové středisko fungující celoročně, tedy i mimo zimní sezonu.

Skutečným cílem většiny túr v této oblasti zůstává hlavní hřeben Krkonoš s Luční boudou, Vrbatovou boudou a dál směrem ke Sněžce. Trasa z Pece pod Sněžkou patří k nejoblíbenějším v celých Krkonoších – stoupání je sice náročné, ale odměnou je výhled, který se za jasného počasí táhne hluboko do Polska. Pec pod Sněžkou samotná je dnes živým horským střediskem s řadou hotelů, restaurací a turistických služeb, které fungují po celý rok, nejen v zimě. V létě se zde dá vyrazit na pěší výlety různé náročnosti, v zimě pak lyžovat na sjezdovkách přímo nad obcí.

Mezi Dvorem Králové a Pecí pod Sněžkou se tedy skrývá celá škála možností – od nenáročné procházky kolem řeky přes návštěvu zoologické zahrady až po několikahodinový výstup na nejvyšší vrchol České republiky. Právě tahle rozmanitost dělá z východních Krkonoš oblíbený cíl pro rodiny s dětmi i pro zkušené horské turisty, kteří hledají méně frekventované trasy než na západě pohoří. Výhodou je i relativně dobrá dopravní dostupnost – vlaková i autobusová spojení z Hradce Králové a Trutnova umožňují naplánovat výlet i bez vlastního auta, což oceňují zejména ti, kdo chtějí trasu projít jedním směrem a vrátit se jinou cestou.

Zoo Dvůr Králové a africká safari

Dvůr Králové nad Labem patří mezi ta místa ve východních Čechách, kam se vyplatí vyrazit na celý den, protože zdejší zoologická zahrada nabízí zážitek, který v tuzemsku nemá obdoby. Zoo Dvůr Králové se totiž dlouhodobě profiluje jako pracoviště specializované na africkou faunu a jejím vlajkovým lákadlem je safari okruh, kterým projíždíte přímo mezi volně se pohybujícími zvířaty. Místo klasických výběhů oddělených příkopy a ploty tu najdete rozlehlé plochy, kde se pasou žirafy, zebry, pakoně nebo antilopy, a návštěvník má pocit, že se ocitl někde v buši jižní Afriky, nikoli v Podkrkonoší.

Projížďka safari busem nebo vlastním autem je zážitkem zejména pro rodiny s dětmi, protože zvířata se k vozidlům často přibližují na dosah ruky a je možné je pozorovat v jejich přirozeném sociálním uspořádání. Zoo se dlouhodobě věnuje záchranným programům ohrožených druhů a je známá především úspěchy v chovu nosorožce dvourohého, zoo se dlouhodobě věnuje chovu a záchranným programům ohrožených druhů, včetně nosorožce. Díky spolupráci se zahraničními organizacemi se řada zvířat se odsud podařilo navrátit zpět do afrických rezervací, což z Dvora Králové dělá instituci s mezinárodním významem, nejen regionální turistickou atrakci.

Kromě safari okruhu stojí za návštěvu i pavilony věnované menším savcům, plazům a ptákům, kde je expozice koncipována tak, aby návštěvníci pochopili souvislosti mezi jednotlivými ekosystémy afrického kontinentu. Oblíbené jsou také komentovaná krmení, při kterých ošetřovatelé vysvětlují nejen způsob života zvířat, ale i konkrétní chovatelské a záchranářské projekty, do kterých se zoo zapojuje. Pro rodiny s menšími dětmi je připraveno dětské hřiště i naučné prvky, které zpestří prohlídku i těm nejmenším návštěvníkům.

Výlet do Dvora Králové lze snadno spojit i s dalšími zastávkami ve východních Čechách, ať už jde o historické centrum města s dochovanými měšťanskými domy, nebo o blízké přírodní lokality v podhůří Krkonoš. Mnoho návštěvníků kombinuje prohlídku zoo s výletem k zámku, který se nachází v bezprostřední blízkosti areálu a nabízí pohled na historii místa, kde dnes safari park funguje. Vzhledem k rozloze areálu je dobré počítat s tím, že prohlídka zabere klidně i několik hodin, a proto se doporučuje naplánovat návštěvu na celý den, ideálně s dostatečnou časovou rezervou na občerstvení v některé z restaurací přímo v areálu.

Zoo Dvůr Králové tak představuje ukázkový příklad toho, jak lze spojit zábavu, vzdělávání i ochranu přírody do jednoho výletního cíle. Pro turisty mířící do východních Čech jde o atrakci, která si zaslouží místo na předních příčkách seznamu tipů na výlet, protože nabízí zážitek srovnatelný s africkým safari, aniž by bylo nutné opustit území České republiky.

Hrad Litice nad Orlicí

Zřícenina hradu Litice nad Orlicí patří mezi místa, která si na první pohled nezískají pozornost davů turistů, a právě proto je výlet sem tak příjemným zážitkem. Hrad se tyčí na ostrohu nad řekou Divokou Orlicí nedaleko Žamberka, obklopen hlubokými lesy, které celé okolí dotvářejí do podoby malebné krajiny podhůří Orlických hor. Kdo hledá klidné zákoutí východních Čech, kde se dá spojit procházka přírodou s troškou historie, najde v Liticích přesně to, co potřebuje.

Historie hradu sahá hluboko do 13. století, kdy byl založen jako strážní bod chránící obchodní stezky vedoucí údolím Divoké Orlice směrem do Kladska. Po staletí procházel hrad rukama různých šlechtických rodů, mezi nimiž nechybí ani Po staletí procházel hrad rukama různých šlechtických rodů, kteří zanechali na jeho podobě svou stopu. Postupem času ale hrad ztrácel na vojenském i správním významu, až byl nakonec opuštěn a začal pustnout. Dnes se návštěvníkům ukazuje jako impozantní zřícenina, která i přes zub času dokáže probudit představivost a vtáhnout do dob rytířů a feudálních pánů.

Co dělá Litice tak zajímavé, je především jejich poloha. Hrad stojí na skalnatém ostrohu obtékaném ze tří stran řekou, což mu dávalo přirozenou obrannou výhodu a dnes návštěvníkům nabízí nádherné výhledy do okolní krajiny. Cesta k hradu vede převážně lesem, a tak je výlet příjemný i v letních měsících, kdy stín stromů poskytuje úlevu od slunce. Trasa není nijak náročná, zvládnou ji i rodiny s menšími dětmi, přesto je dobré počítat s pevnější obuví, protože terén je místy kamenitý a nerovný.

Pro milovníky historie jsou zajímavé zachované zbytky hradního paláce, věže a opevnění, které i přes svůj torzovitý stav dávají tušit, jak honosně hrad kdysi vypadal. Atmosféra místa je umocněna tichem lesa a šuměním řeky v podhradí, což z návštěvy dělá spíše meditativní zážitek než klasickou turistickou atrakci s davy lidí.

V okolí hradu Litice se navíc nachází několik dalších zajímavých míst, která lze do výletu zakomponovat. Nedaleký Žamberk nabízí příjemné centrum s kavárnami a obchůdky, kde si lze po procházce odpočinout, a celá oblast Orlických hor a jejich podhůří je protkána sítí turistických a cyklistických tras, takže výlet k Liticím se dá snadno prodloužit o další zastávky. Pro cyklisty je trasa podél Divoké Orlice oblíbenou volbou, protože kombinuje nenáročný profil s krásnými výhledy na řeku i okolní kopce.

Hrad Litice nad Orlicí je tak ideálním tipem pro ty, kdo hledají ve východních Čechách výlet spojující přírodu, historii a klid, daleko od komerčního ruchu větších turistických center.

Pevnost Dobrošov a vojenské bunkry

Pevnost Dobrošov patří k nejvýznamnějším pevnostním stavbám, které se v Čechách z meziválečného období dochovaly, a pro každého, kdo se vydává na výlet do východních Čech, představuje zastávku, kterou by neměl vynechat. Najdeme ji nedaleko Náchoda, na kopci zvaném Dobrošov, odkud se otevírá výhled na celé Náchodsko a kus polského pohraničí. Stavba vznikala ve třicátých letech minulého století jako součást rozsáhlého systému československého opevnění, který měl chránit republiku před hrozící agresí ze strany nacistického Německa. Dělostřelecká tvrz Dobrošov je dodnes považována za jednu z nejmohutnějších a technicky nejpropracovanějších pevností svého druhu u nás, i když její výstavba nebyla nikdy zcela dokončena kvůli mnichovské dohodě a následné okupaci.

Návštěvníci mají možnost projít se podzemními chodbami, které se táhnou v rozsáhlých podzemních chodbách pod povrchem kopce. Uvnitř se dochovaly kasematy, muniční sklady, strojovny, ubikace pro vojáky i technické zázemí, které tehdejší armáda budovala s ohledem na soběstačnost pevnosti i v případě dlouhodobého obležení. Procházka podzemím pevnosti Dobrošov nabízí jedinečný pohled do historie československého opevnění a zároveň přibližuje, jak náročná a promyšlená byla tehdejší vojenská technika. Teplota v podzemí zůstává po celý rok nízká, proto se doporučuje vzít si na prohlídku teplejší oblečení, byť je výlet naplánován na letní měsíce.

Kromě samotné tvrze stojí za pozornost i okolní srubové objekty, které byly součástí obranné linie a dnes slouží jako doplněk expozice. Military historie regionu je zde doplněna i o menší bunkry, roztroušené v okolních lesích, které si mohou turisté prohlédnout i mimo organizované prohlídky, byť mnohé z nich jsou veřejnosti nepřístupné nebo vyžadují opatrnost při pohybu v jejich blízkosti. Pro rodiny s dětmi i vojenské nadšence tak může dobrošovská pevnost a přilehlé okolí nabídnout bohatý program na celý den.

Trasa k pevnosti je dobře značená a vede příjemnou krajinou podhůří Orlických hor, takže návštěvu lze spojit i s pěší turistikou nebo cyklovýletem. Mnozí turisté kombinují prohlídku Dobrošova s návštěvou blízkého Náchoda, kde je možné si prohlédnout i renesanční zámek, nebo s výletem do Babiččina údolí, které je spojeno s dílem Boženy Němcové. Pevnost Dobrošov tak tvoří ideální součást delšího výletního okruhu po východních Čechách, který spojuje historii, přírodu i poznávání regionálních zajímavostí. Pro zájemce o vojenskou historii je doporučeno ověřit si otevírací dobu předem, jelikož prohlídky bývají vedeny převážně v sezóně a mimo ni je přístup do podzemí omezen.

Adršpašsko-teplické skály na procházku

Adršpašsko-teplické skály patří mezi nejpůsobivější přírodní scenérie, jaké lze ve východních Čechách najít, a pro výlet nabízejí úplně jiný zážitek než klasická procházka lesem nebo turistika po horách. Skalní město vzniklo erozí pískovcových usazenin a vytváří labyrint úzkých soutěsek, vysokých věží, bran a skalních oken, kterými se dnes prochází po dobře značených a upravených stezkách. Procházka tímto územím připomíná spíš putování v pohádkové krajině než běžný výlet, a právě proto sem míří tisíce návštěvníků nejen z Čech, ale i ze zahraničí.

Oblast se dělí na dvě části – adršpašskou a teplickou – které jsou propojené naučnou stezkou vedoucí přes Dračí soutěsku. Projít celou trasu od Adršpachu do Teplic nad Metují je jedním z nejoblíbenějších výletů v regionu a zabere zhruba tři až čtyři hodiny v závislosti na tempu a počtu zastávek. Cesta vede kolem jezírka s tyrkysovou vodou, kolem mohutných skalních stěn a míjí i místa, která posloužila jako filmové kulisy, mimo jiné pro pohádku Pyšná princezna. Díky tomu má mnoho návštěvníků pocit, že některé zákoutí už odněkud znají.

Adršpašská část je známá svou hlavní okružní trasou, která vede kolem Velkého a Malého Adršpašského rybníka a nabízí pohled na jednu z nejznámějších dominant celého skalního města – skálu zvanou Sfinga. Prochází se tudy úzkými průrvami, kde se dá na některých místech dotknout obou stěn najednou, což v návštěvnících vyvolává respekt i úžas zároveň. V teplické části je zase výrazná atmosféra díky hlubokým roklím a vyšší vlhkosti, která umožňuje bujný růst mechů a kapradin. Nejznámějším místem je zde Skalní divadlo, přirozený amfiteátr obklopený vysokými věžemi, kde se čas od času konají i kulturní akce.

Procházka skalním městem je vhodná prakticky pro každého, kdo je alespoň mírně fyzicky zdatný, trasy jsou totiž upravené, místy doplněné dřevěnými schody či lávkami, a nenáročné na orientaci. Přesto je dobré počítat s pevnou obuví, protože povrch bývá po dešti kluzký, a s dostatkem času, protože kochání se výhledy a fotografováním dokáže prodloužit i krátkou procházku na celodenní výlet. V letních měsících bývá v oblasti rušněji, a tak ti, kdo hledají klid, ocení spíše jarní nebo podzimní termín, kdy skály působí ještě tajemněji díky mlze nebo probarvenému listí.

Výlet do Adršpašsko-teplických skal lze snadno spojit i s návštěvou blízkého Teplic nad Metují nebo s další turistikou v Broumovském výběžku, kde na návštěvníky čeká množství dalších skalních útvarů a klášterů. Díky tomu se z jednoho dne snadno stane víkendový pobyt plný přírodních zážitků, které patří k tomu nejlepšímu, co východní Čechy nabízejí.

Lázně Bohdaneč a relaxace u vody

Lázně Bohdaneč patří mezi ty destinace východních Čech, které si člověk zamiluje spíš pro atmosféru než pro okázalé památky. Je to malé lázeňské městečko nedaleko Pardubic, kam se jezdí hlavně za klidem, léčivými slatinami a procházkami podél vody. Pokud plánujete výlet do této oblasti, Bohdaneč by rozhodně neměl chybět na seznamu zastávek, obzvlášť pokud chcete kombinovat poznávání kraje s odpočinkem pro tělo i hlavu.

Lázeňská tradice zde sahá hluboko do historie a Lázně Bohdaneč jsou známé především léčbou pohybového aparátu pomocí rašelinových zábalů. Místní slatina se těží v nedalekých mokřadech a její účinky na klouby a svaly jsou vyhledávané i lidmi, kteří do lázní nejezdí na pobyt, ale jen na jednorázovou proceduru nebo konzultaci. Procházka lázeňským parkem, který lemuje secesní kolonáda a starší vilová zástavba, působí téměř jako návrat v čase – tempo se tu samo od sebe zpomalí.

Kdo hledá spíš aktivní odpočinek než léčebný pobyt, najde v okolí Bohdanče ideální podmínky pro procházky i cyklovýlety. Rybník Bohdanečský, který se rozkládá hned vedle města, je oblíbeným cílem místních i turistů – kolem vody vede pohodlná stezka, odkud lze pozorovat vodní ptactvo, a v létě se zde dá i zchladit při koupání. Okolní krajina je plochá a otevřená, což dělá z této oblasti vhodné místo i pro rodiny s dětmi nebo starší návštěvníky, kteří nechtějí zdolávat náročný terén.

Nedaleko lázní stojí také připomenout, že oblast je součástí širšího komplexu mokřadů a rybníků, které jsou významné z hlediska ochrany přírody. Ptačí oblast Bohdanečský rybník patří mezi vyhlášené lokality pro pozorování ptactva, a tak si milovníci přírody přijdou na své i bez nutnosti vzdalovat se od lázeňského centra. Kombinace klidné vodní hladiny, rákosových porostů a okolních luk vytváří prostředí, které láká k zastavení a pozorování, ať už s dalekohledem nebo jen tak, s kávou v ruce na lavičce.

Samotné městečko Bohdaneč nabízí i několik drobných památek – kostel, náměstí s historickou zástavbou a útulné kavárny, kde lze po procházce odpočinout. Atmosféra je tu rozhodně klidnější než ve velkých lázeňských centrech jako Luhačovice nebo Karlovy Vary, což může být právě to, co mnozí návštěvníci hledají. Není to místo pro ruch a zábavu, ale pro zpomalení a návrat k sobě.

Pokud se rozhodnete zařadit Lázně Bohdaneč do svého výletu po východních Čechách, doporučuje se vyhradit si na návštěvu alespoň půl dne, ideálně celý den, pokud chcete stihnout i procházku kolem rybníka a případně i krátkou lázeňskou proceduru. Místo je dobře dostupné z Pardubic, takže se dá snadno zkombinovat i s prohlídkou zámku nebo historického centra krajského města, a vytvořit tak pestrý, ale nenáročný výletní den.

Zámek Opočno a jeho sbírky

Zámek Opočno patří mezi skutečné klenoty východních Čech a pro každého, kdo plánuje výlet do tohoto koutu republiky, představuje povinnou zastávku. Vévodí stejnojmennému městečku v podhůří Orlických hor a svou impozantní siluetou je vidět už zdálky, když se k němu blížíte od Dobrušky nebo od Nového Města nad Metují. Historie panství sahá hluboko do středověku, ale podobu, kterou obdivujeme dnes, získal zámek především díky rodu Trautmannsdorffů a později Colloredo-Mannsfeldů, kteří zde hospodařili dlouhá staletí a dokázali z pevnostního sídla vytvořit reprezentativní renesanční rezidenci s prvky pozdějších slohových úprav.

Co návštěvníky na Opočně zaujme hned po příchodu, je harmonické propojení architektury s okolní krajinou. Zámek obklopuje rozlehlý anglický park, který láká k procházkám ještě předtím, než se vydáte na samotnou prohlídku interiérů. Stromy staré několik set let, klidné zákoutí s jezírkem a výhledy do kraje vytvářejí atmosféru, díky níž si člověk uvědomí, proč si šlechta právě toto místo vybrala za svůj domov.

Samotné interiéry zámku jsou ale tím, kvůli čemu sem turisté jezdí nejčastěji. Sbírky zámku Opočno patří k nejbohatším a nejrozmanitějším na celém území Čech, což je dáno tím, že majitelé panství byli po generace vášnivými sběrateli umění, zbraní i přírodnin. Návštěvníci mohou obdivovat rozsáhlou obrazárnu, v níž se nachází díla evropských mistrů, včetně portrétů šlechtických předků, kteří zámek po staletí formovali. Zvláštní pozornost si zaslouží i sbírka nábytku, dokládající proměny životního stylu šlechty od renesance až po počátek 20. století.

Mimořádně cennou součástí expozice je také knihovna s bohatým fondem a patří mezi nejvýznamnější zámecké knihovny v regionu. Kromě knih tu lze obdivovat i vzácné mapy a rukopisy, které vypovídají o vzdělanosti a zájmech tehdejších majitelů. Neméně populární je sbírka loveckých trofejí a zbraní, jež odráží vášeň šlechtického rodu pro myslivost a cestování po exotických krajinách, odkud si přiváželi nejrůznější kuriozity.

Pro rodiny s dětmi i milovníky přírody je zajímavá také expozice věnovaná mineralogii a přírodním vědám, která ukazuje, že majitelé zámku nebyli jen sběrateli umění, ale měli široké vzdělanostní zájmy. Prohlídkové okruhy jsou koncipovány tak, aby návštěvník poznal nejen reprezentativní sály, ale i soukromé komnaty, které přibližují běžný život šlechtické rodiny.

Při plánování výletu do východních Čech je dobré počítat s tím, že prohlídka zámku i procházka parkem zaberou klidně celé dopoledne nebo odpoledne, a proto se Opočno skvěle kombinuje s návštěvou blízkých Orlických hor či dál poznáváním podorlických památek. Zámek tak představuje ideální cíl pro ty, kteří hledají spojení kulturního zážitku s příjemnou procházkou v klidné krajině.

Východní Čechy jsou jako otevřená kniha plná kopcovitých cest, tichých lesů a vesniček, kde čas plyne pomaleji – stačí vyrazit, a najdete příběh na každém kroku.

Bohumil Strnad

Ratibořice a Babiččino údolí

Údolí Úpy u České Skalice patří k místům, která v sobě nesou téměř pohádkovou atmosféru, a to zejména díky Boženě Němcové, jejíž babička zde prožila poslední léta svého života. Právě ona se stala předlohou pro postavu babičky z nejslavnějšího románu české literatury a celý kraj kolem zámku Ratibořice dodnes nese její otisk. Pokud hledáte tip na výlet do východních Čech, který spojí procházku malebnou krajinou s kouskem národní historie, těžko najdete vhodnější místo.

Samotný zámek Ratibořice je empírová stavba, kterou nechala přestavět vévodkyně Zaháňská, jedna z nejvlivnějších žen své doby, hostitelka významných osobností evropské politiky a kultury. Interiéry zámku jsou přístupné veřejnosti a nabízejí pohled na dobové salony, knihovnu i soukromé pokoje, které dokreslují životní styl šlechty počátku devatenáctého století. Prohlídka trvá zhruba hodinu a je vhodná i pro rodiny s dětmi, protože průvodci často zapojují zajímavosti spojené právě s Babičkou a jejími postavami.

Nedaleko zámku stojí Starý mlýn, který Němcová ve svém díle zvěčnila jako mlýn pana Pamětníka, a o kousek dál najdete i rodný domek, kde bydlela babička Magdalena Novotná. Dřevěná chaloupka s doškovou střechou je dnes malým muzeem připomínajícím venkovský život té doby a patří k nejnavštěvovanějším místům celého údolí. Procházka od zámku k chaloupce vede podél řeky, kolem starých lip a luk, které v létě rozkvétají pestrými barvami a v podzimních měsících nabízejí klidnou, téměř meditativní atmosféru s vůní spadaného listí.

Symbolem celého údolí je bezpochyby Viktorčin splav, pojmenovaný po tragické postavě blázinky Viktorky z románu. Místo je obklopené stromy a šumící vodou a patří k nejfotografovanějším zákoutím v regionu. Kousek odtud stojí i kaplička a pomník, které připomínají skutečné osudy lidí spjaté s touto krajinou.

Babiččino údolí je ideální pro celodenní výlet, protože nabízí hned několik tras různé náročnosti. Můžete zvolit krátkou procházku kolem zámku a mlýna, nebo se vydat na delší okruh až k Rýzmburku, zřícenině hradu tyčící se nad údolím, odkud se otevírá malebný výhled na celé okolí. Pro cyklisty je údolí také skvělou volbou, protože cyklostezky propojují Českou Skalici s dalšími zajímavými místy východních Čech.

Návštěvu je vhodné naplánovat na jarní nebo podzimní měsíce, kdy je krajina nejfotogeničtější a turistů bývá méně než v letní sezóně. Kombinace literární historie, architektury a přírody dělá z Ratibořic a Babiččina údolí jeden z nejoblíbenějších cílů výletů v regionu, který osloví jak milovníky klasické literatury, tak ty, kdo hledají jen příjemné místo k procházce.

Pardubice a perníkové tradice

Pardubice jsou pro milovníky výletů do východních Čech naprosto nevyhnutelnou zastávkou, a to nejen kvůli historickému centru, ale především kvůli pověstné perníkové tradici, která se v tomto kraji drží po celé generace. Kdo se vydá na procházku pardubickým zámkem nebo renesančním náměstím Republiky, jen těžko unikne vůni perníku, která se line z místních cukrářství a specializovaných obchůdků. Není divu – Pardubice jsou historicky spjaty s výrobou perníku už od středověku, kdy tu díky poloze na obchodních stezkách a dostupnosti kvalitního medu vznikaly první perníkářské dílny.

Dnes je tato tradice živě udržována a rozvíjena především díky Perníkové chaloupce v Pardubicích, která patří mezi nejoblíbenější turistické cíle v regionu. Toto pohádkové místo, inspirované klasickou pohádkou o Jeníčkovi a Mařence, nabízí návštěvníkům nejen prohlídku interaktivní expozice, ale i možnost vlastnoručně si perník ozdobit nebo se zúčastnit tematické dílny. Pro rodiny s dětmi jde o ideální tip na výlet, při kterém se spojí poznávání historie s zábavou a kreativitou. Perníková chaloupka navíc funguje jako skvělý doplněk k prohlídce zámku, takže lze snadno naplánovat celodenní výlet kombinující kulturu i gastronomii.

Samotné pardubické perníky se liší od těch, které známe z jiných částí republiky – mívají výraznější kořeněnou chuť a tradičně se zdobí bílou cukrovou polevou s jemnými ornamenty. Místní pekaři a cukráři si zakládají na tom, že receptury předávají z generace na generaci, přičemž mnohé rodinné podniky fungují už desítky let. Při návštěvě trhů nebo farmářských tržišť, které se v Pardubicích pravidelně konají, lze ochutnat nejrůznější varianty – od klasických medových perníčků až po modernější verze plněné čokoládou nebo ovocnou marmeládou.

Perníková tradice se navíc úzce prolíná s dalšími pardubickými symboly, jako je slavný Zelený pivovar nebo Winternitzovy automatické mlýny, které jsou dnes galerijním prostorem. Výlet do Pardubic tak může snadno nabrat podobu tematické trasy po místech spojených s řemeslem, gastronomií a historií města. Mnoho turistů kombinuje návštěvu perníkové chaloupky s procházkou po zámeckých valech nebo návštěvou Příhrádku, kde sídlí Východočeské muzeum.

Pro ty, kteří plánují výlet do východních Čech a hledají inspiraci, jak strávit den aktivně i kulturně, představují Pardubice ideální kombinaci tradice, chuti a historie. Perníkové dílny, útulné kavárny nabízející domácí perník k čaji iкафе, a malebné uličky starého města vytvářejí atmosféru, díky níž se Pardubice řadí mezi nejpůvabnější města regionu. Stačí se jen nechat unést vůní skořice a hřebíčku, která městem provází návštěvníky po celý rok, a objevit tak kousek živé historie, která dodnes formuje identitu tohoto východočeského města.

Broumovsko a klášterní stezky

Broumovsko patří k těm koutům východních Čech, kam se turisté dostávají o něco pomaleji než do přeplněných hor, a právě proto si tahle krajina uchovala svůj zvláštní, až meditativní charakter. Krajina je tu utvářená pískovcovými skalami, které se zvedají z polí a lesů jako obří zkamenělá stáda, a mezi nimi se klikatí cesty spojující drobné vesnice s mohutnými barokními stavbami, jež sem před staletími přivedli benediktinští mniši. Kdo se vydá na klášterní stezky Broumovska, zjistí, že tahle oblast nabízí mnohem víc než jen procházku přírodou – je to putování dějinami, architekturou i duchovním odkazem, který tu zanechal řád benediktinů spravujících rozsáhlé panství od středověku až po barokní rozkvět.

Výchozím bodem bývá samotný Broumov s klášterem, jehož současná podoba je dílem slavného stavitelského rodu Dientzenhoferů. Barokní komplex láká nejen honosnými interiéry a knihovnou plnou vzácných svazků, ale i příběhem o tom, jak se klášter po desetiletích státní správy vrátil zpět řádu a dnes slouží jako kulturní centrum s výstavami, koncerty i ubytováním pro poutníky a turisty. Z Broumova pak vede takzvaná klášterní stezka, která propojuje další kostely a sakrální památky v okolních obcích – jde o unikátní soubor barokních staveb, které spolu tvoří jednotný architektonický a duchovní celek, jaký v Evropě nemá mnoho obdob.

Cesta dál pokračuje směrem k Broumovským stěnám, rozlehlému skalnímu městu, které je ideální pro milovníky nenáročné turistiky i náročnějších treků. Skalní věže, soutěsky a vyhlídky, mezi nimiž vyniká Hvězda s rozhledem do Polska i hlubokých lesů Broumovské kotliny, patří k nejpůsobivějším scenériím v celém regionu. Nedaleko se nachází i Adršpašsko-teplické skály, jejichž bludiště pískovcových útvarů návštěvníky doslova pohltí – úzké chodníčky mezi kolmými stěnami, tajemná jezírka a rozhledny vytvářejí atmosféru, kterou těžko najdete jinde.

Během putování stojí za to zastavit i v menších obcích jako Vernéřovice, Otovice nebo Heřmánkovice, kde se dochovaly typické broumovské roubenky s podstávkovou konstrukcí. Tyto vesnické památky jsou dokladem lidové architektury, jež zůstala po staletí téměř nedotčená, a dnes tvoří další vrstvu v mozaice broumovského dědictví.

Pro ty, kdo hledají klid a autentický kontakt s krajinou, je Broumovsko ideální volbou – spojuje duchovní rozměr klášterních památek, divokou krásu skalních měst i poklidnou atmosféru podhorských vesnic, a právě tahle kombinace z něj dělá jeden z nejzajímavějších cílů výletů ve východních Čechách.